Mušle.

Antonín Sova

Kdys mušli starou, valně oprýskanou jsem vídal v skříni ležet, samý prach; pruh bílý proplétal skvrn skvoucí nach, a každým ostnem zářila i hranou. K ní ucho dáš... Hned šeptem tajným vanou z ní tiché šumy, jako náhlý strach, neb jak by srdce měla v útrobách, a krev tam hřměla vášní nespoutanou! Já vždy jsem rád, když jako přeludem to Nic, jímž ona stará mušle hučí, mi cosi šeptá důvěřivým rtem. A často, často v srdci divno je mi, že z mrtvé mušle hovor v sluch můj zvučí, to často celý svět je ke mně němý! –

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

385. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ó holubičko mého opojení, (Xaver Dvořák)
  2. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  3. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  4. Trochu moudrosti. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Jaks byla dojata, (Jaroslav Vrchlický)
  6. Bílá děva. (Otakar Mokrý)
  7. Jen třikrát jsem ji uviděl. (Augustin Eugen Mužík)
  8. VZPOMÍNKA NA MOŘE. (Antonín Klášterský)
  9. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)