Bída.

Antonín Sova

Bych zhynul již jak poraněný pták neb kdesi v mlhách polopuklý zvon, neb tmavý strom, když topor oň se vzpírá, mne nutí denně bídy kalný zrak, jenž za mnou jde a předčí lidstva shon svou velkostí. – On nikdy neumírá... Ó zoufalství! – Leč v chrámech vysokých s výčitkou kývá svatý Kristův kříž; a starý Ugolino: „Blázne!“ vzkřiknul, „já ztrpěl víc, než smysly pochopíš!“ A od té doby ploužím se tu tich a ďáblu, bídě, pomalu jsem zvyknul... –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

150. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLAS MINULOSTI (Antonín Sova)
  2. Bořek. (Antal Stašek)
  3. HAVRAN. (Antonín Klášterský)
  4. VAROVNÝ HLAS (Antonín Sova)
  5. V BOUŘI. (Josef Václav Sládek)
  6. Přibitý pták. (Antonín Klášterský)
  7. U kříže. (Jan Daniel Korvín)
  8. Bílá Hora. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  9. Per aspera... (Vojtěch Pakosta)
  10. KŘÍŽ NA BRADECH. (Ferdinand Tomek)