Bílá Hora.

Albína Dvořáková-Mráčková

Vzpomněla jsem na tu horu, Horu Bílou, horu kletou; prolétlo mne to jak dýkou, dýkou ostrou, dvouostřetou. Vzneslo se to před mým zrakem jak pekelných mračen chlumy, jako pomník duchů velkých vztýčen nade slávy rumy. Vzneslo se to před mým zrakem – den v dějinách světa psaný, příkrov to národu rakve z smrtných vzdechů – krve stkaný. Zalehlo to k sluchu mému jak okovů řinkot děsný, jako řvání litých šelem, jako ďáblů chechtot běsný. Zalehlo to k sluchu mému ve šíleném, divém hlasu – výkřik národu zoufalý ve smrtelném ve zápasu. V tom zalétlo oko moje na krvavé na lešení – bože, jakou náhradu nám za také dáš utrpení?

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

8. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Kristus pán: (Josef Svatopluk Machar)
  2. Faust. (Adolf Heyduk)
  3. KŘÍŽ NA BRADECH. (Ferdinand Tomek)
  4. Bořek. (Antal Stašek)
  5. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  6. IX. První idylka ze žaláře. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PÍSEŇ STARÉHO ŽOLODNÉŘE. (Antonín Sova)
  8. IGOR VILÍMEK (Rudolf Medek)
  9. HOŘKÝ DEN (Stanislav Kostka Neumann)
  10. HLAS MINULOSTI (Antonín Sova)