Bída.

Antonín Sova

Bída.
Bych zhynul již jak poraněný pták neb kdesi v mlhách polopuklý zvon, neb tmavý strom, když topor oň se vzpírá, mne nutí denně bídy kalný zrak, jenž za mnou jde a předčí lidstva shon svou velkostí. – On nikdy neumírá... Ó zoufalství! – Leč v chrámech vysokých s výčitkou kývá svatý Kristův kříž; a starý Ugolino: „Blázne!“ vzkřiknul, „já ztrpěl víc, než smysly pochopíš!“ A od té doby ploužím se tu tich a ďáblu, bídě, pomalu jsem zvyknul... – 84
Básně v knize Květy intimních nálad:
  1. Z města.
  2. Novoroční sen.
  3. Pohádka z mládí.
  4. Luh.
  5. Tiché štěstí.
  6. U řek.
  7. Intimní malba.
  8. Na pasece.
  9. Západ v samotách.
  10. Olše.
  11. Letní večer.
  12. Pustý mlýn.
  13. Píseň o pluhu.
  14. Ticho pastvin.
  15. Les.
  16. Bez ní.
  17. Procházkou.
  18. Vějíř.
  19. Intimní.
  20. Jarní hallucinace.
  21. Setkání.
  22. Tak v prostřed přátel veselých...
  23. Reminiscence.
  24. Osamělý dům.
  25. Večerní jízda
  26. Na staré římse.
  27. Melancholické sloky.
  28. Starci.
  29. Akrobatka.
  30. V herně.
  31. Popelka.
  32. Mušle.
  33. Herbář.
  34. Než rozžhnu.
  35. Květ narcisu.
  36. Pláč houslí.
  37. Ballada.
  38. Světlá noc.
  39. Budoucnosť.
  40. Nejmodernější ballada.
  41. Hudba nálady.
  42. Já na něco si právě vzpomínal.
  43. Stará viola.
  44. Krajina.
  45. Mám teplo vlažné v srdci zas...
  46. Starý strom.
  47. Myslbekova Oddanost.
  48. Bída.
  49. Cit stromů.
  50. Praze.