Olše.

Antonín Sova

Olše.
Jak jsem, olše, měl vás rád, v podvečerní, vonný chlad, nad vodou když schýlen sám stín váš chvěl se sem a tam. Rybářů kdes táhlý hlas nocí hlubokou se třás’, šumot mlýnských, vážných kol ve mně vzbouzel starý bol. V třtinách sluka, černý bod, čeřila jen vlny vod, a v mé duši také tak bloudil zlatých snění pták... 20