CHVÁLA ČESKÉ ŽENY

Xaver Dvořák

Vždy po bok reku stála Česká žena a v boji, hrda, nesla jeho štít, vždy pro Vlast hořel také její cit, kde muž i ona září proslavena. To dojímá, je národ pyšný na to, a jinak hárá láska k Vlasti v nás, a rozjaří to, vidět pro zápas hrdinstvím také líce ženy vzňato. Z rtů líbezných znít slyšet boje hesla a v rukou něžných vidět mávat meč za drahý národ, za oteckou řeč, jak by se srdce mužů nepovznesla! Boj náš ten není ještě dobojován, v „své“ zemi vlastní nejsme ještě „sví“, však s vámi jisto naše vítězství, neb dosud sjednocený není Slovan. Duch Táborský z vás ještě nevyvanul, jak v pramateřích dosud ve vás žhne, jen s vámi naše šiky vítězné uhájí na píď zem, kde děd náš stanul. Váš heroismus srdce nesmrtelný, jenž velí v obět vše dát, co máš, to, svůj život, jak Vy, paní Renato, a jako Slovanky, vy České ženy!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

45. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vlastencům (Emanuel Miřiovský)
  2. Zdravice. (Josef Václav Sládek)
  3. PRAPOR SVOBODY. (Rudolf Pokorný)
  4. Husův odkaz. (Gustav Dörfl)
  5. XXXVII. Divno věru, že i vlasti moji (František Karel Drahoňovský)
  6. RIEGROVA ZÁVĚŤ (Bohdan Kaminský)
  7. Naše řeč. (Emanuel Miřiovský)
  8. PAMÁTCE ŽIŽKOVĚ (Bohdan Kaminský)
  9. HYMNA SOKOLSKÁ. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Velezpěv. (Alois Vojtěch Šmilovský)