XXXVII. Divno věru, že i vlasti moji

František Karel Drahoňovský

Divno věru, že i vlasti moji vzdoru hora za horou se staví? V krevném potu lezou ku vrcholu dávné slávy národcové praví! Však, již plesej, synu matky české! – U nás láska k vlasti postačuje, aby zaplavila úžlabíčka, v nichžto cizota se ušklebuje! Láskou cizotu si odcizíme, lásce v ústrety pak půjde láska, – s ní se doplavíme svého cíle, – hory jedna spojí růžná páska!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

889. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Velezpěv. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Svatý kraj. (Josef Václav Sládek)
  3. Českým dcerám. (Václav Antonín Crha)
  4. PRAPOR SVOBODY. (Rudolf Pokorný)
  5. SLOVANSKÁ A K TOMU „NÁROD“ – NÍ. (Jan Vlk)
  6. PRAHA ODPOVÍDÁ! (Xaver Dvořák)
  7. S BOGOM, JUNÁCI! (Xaver Dvořák)
  8. Naše řeč. (Emanuel Miřiovský)
  9. PLES KORUNY ČESKÉ (Xaver Dvořák)
  10. Vlasti. (Emanuel Miřiovský)