SLOVANSKÁ A K TOMU „NÁROD“ – NÍ.

Jan Vlk

Hoj, Slované, rodní bratři, syni matky Slávie, zapějme si z plné duše, národ slávský ať žije! Hoši jsme my neoblomní, věrní svému původu, a i na dál věrni budem slovanskému národu. Nerozum jen upírá nám, čistí Slávové že jsme, sotva jsme se probudili, už se zase pereme. Slávi jsme, prosti cizoty, Slávy věrní synové, slávu dobýt svému rodu, touhy naše jediné. Slavnými kdo chtějí býti, musí zapřít samy se, protož milujme my všechny, jenom samy sebe ne. Slavnými kdo chtějí býti, musí pět o vítězstvích, svoje domy, svoje chrámy krášlit zbraní pobitých. Té bychom nabyli slávy, musíme se tedy rvát, a proč za hranice jíti, když to můž‘ se doma stát? Doma buďme, tu nám kvete bujný bobek na věnec, v cizině kdo slávy hledá, není pravý vlastenec. Slovanův jsou miliony nečítaných národův, než se všichni pobijeme, co to bude slavných dnův?! Proto, bratři, jen do sebe valme, co se brání, v rum, až i rodný vrah zapěje: Sláva, sláva Slovanům!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

232. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slovan jsem, jenž hrdě cítí, (Karel Marie Drahotín Villani)
  2. 5. Přivítání. (Siegfried Kapper)
  3. Bratřím Slovákům. (Jaroslav Tichý)
  4. Svornost v národu. (Václav Antonín Crha)
  5. JIHOSLOVANSKÝM HOSTŮM! (Xaver Dvořák)
  6. PRAPOR SVOBODY. (Rudolf Pokorný)
  7. XXXVII. Divno věru, že i vlasti moji (František Karel Drahoňovský)
  8. Svatý kraj. (Josef Václav Sládek)
  9. V před! (Růžena Jesenská)
  10. None (Růžena Jesenská)