PANÍ ZLÉHO ROZMARU.

Antonín Sova

A vycházím jemný a laskavý a usedám si do trávy... Chci chvění květin, sosen, třtin, chci slyšet ptáky z doubravin... Leč už je tu Skepse s maskou zlou... A se zlověstnou účeskou, Dí paní ta; chci-li se pobavit, vše musím kolem otrávit,... můj rozmar zlý i posměšek, do lehkých žertů halím vzkřek... Mám ráda barvy křiklavé, až srdce je z toho bolavé... a na účet mých obětí roste mých křídel rozpětí. Na místě ptáků, trávy z lad mi známý verš počíná skandovat. Mou slávou, prý, naplněna jest a slavnostmi mojí na počest. Já vyšel jsem jemný, laskavý. A paní, to mne nebaví... Bez květů, trávy zašel den. A já se vracím otráven...

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

359. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. První kapitola. (Josef František Karas)
  2. Pod podobiznu Brantôma. (Jaroslav Vrchlický)
  3. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  4. SONET. (Antonín Klášterský)
  5. V. ŠIBŘINKOVÁ EROTIKA. (Karel Mašek)
  6. Tarantella. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jak dáma, která stkvostnou toaletu ( H. Uden)
  8. Causerie. (Josef Svatopluk Machar)
  9. ROMANCE Z 19. STOLETÍ. (Antonín Jaroslav Klose)
  10. I   Jak je to pitomé, když odvahy již není (Stanislav Kostka Neumann)