BALLADA O SENTIMENTÁLNÍ LÁSCE.

Antonín Sova

Po stezce parku skotští psíci šli s vyplazeným jazykem... Květ modrý má svou milovnici s tím chorým, smutným řapíkem... Má milenku... Je bílá celá a přes záhony vyhlíží... Když z dálky vanem zavoněla, víc lásce jeho přitíží... Květ modrý věděl to, že chřadla, že smrt ji čeká předčasná. Když prudkou vůní k zemi padla, v té rose byla překrásná... Psi skotští vedli paní domů a ta ji zdvihla ve snění... S ní ztratila se v moři stromů a náladou tou jesenní... A skotští psi v den přišli druhý, květ modrých zvonků zlomili. Ten zdvižen drsnou rukou sluhy už přestal věřit, zpozdilý... V obrovskou rakev krásné vázy jej přec jen dali k milence... Tam poprv objali se, nazí, a umřeli v té chvílence...

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

148. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ocún (Beneš Grünwald)
  2. Píseň (Rudolf Medek)
  3. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  4. OCÚNKY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  6. PÍSEŇ. (Božena Benešová)
  7. Ocúny. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Kvítí jeseně. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PÍSEŇ (Karel Dostál-Lutinov)
  10. 23. Ocúny bledé na lukách už kvetou. (Karel Babánek)