TRUCHLIVÁ PÍSEŇ.

Antonín Sova

Všecko nám uniklo ze slabých dlaní vztažených po daru, kterým nás lákalo odvážné štěstí... Dravé nás bouře z jara přepadly z nenadání... A pak jen ostrovy mizící zřeli jsme za sebou kvésti... Hlava tvá upomínající na noc temnou, blýskavá hloubkami tajemných jezerních zraků, z náručí se mi vysmekla s výčitkou němou a jemnou, hrdou a plachou, jak loučení odlétlých v neznámo ptáků... Od těžkých pletenců hvězdami noci prosetých vlasů prsty mám zalité krví, zápasem objímání... A když jsi vzkřikla: „mrtva jsem pro tebe do věčných časů,“ dlouho já nechtěl věřit... A pustil jsem tě z dlaní...

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

118. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CIZINCE. (Otakar Theer)
  2. Rozhovor. (Emanuel z Čenkova)
  3. None (Alfons Breska)
  4. Lido.17) (Adolf Heyduk)
  5. VEČER V CIZINĚ. (Antonín Klášterský)
  6. Sen. (Adolf Heyduk)
  7. MRTVÁ LÁSKA. (Adolf Červinka)
  8. V CIZINĚ (Otokar Fischer)
  9. Benátky v noci. (Antonín Klášterský)
  10. None (Růžena Jesenská)