SLOKY.

Antonín Sova

SLOKY.
Jsem člověk směšný, bez víry a bez přátel, ty milují, kdož jak já bídní jsou a nazí. Ty rád mám bez chytráctví, bez lstí, bez kouzel... A přímí, upřímní ti jsou mi nad vše drazí: Kdož třeba přišli vyžít, umřít, srdce dát za pošetilé, smutné, drsné, nelákavé... Kdož neuměli žít a věčný měli hlad, k bestii vášní zahořevše plavé... Kdo nezískavše srdcí lásky řemeslem, neschopni vlichotit se v srdce kohokoli... My nejsme dovední... a srdce příliš bolí..bolí... My zahyneme jistě vlastním pod veslem... 147

Kniha Lyrika lásky a života (1907)
Autor Antonín Sova

Další vydání

SLOKY. v knize Lyrika lásky a života (in Dílo Antonina Sovy, svazek 1) (1922)