GENERACE.

Antonín Sova

GENERACE.
A doba, ta umírá, že promrhány síly. Na prsou má upíra, jenž bezkrevné vyssál žíly. Pohasly krásné sliby. A nic již nevykvětlo. Kdys děsily mládí chyby. Teď střízlivé, korrektní světlo... Té chásce, jež tenkrát spala, jsme učinili zadost. V své celé dnes chudobě vstala... Toť naše vítězná radost... 164