JARNÍ BOUŘE

Antonín Sova

K růžím svým vchází na zahradu(Na) Všechen svůj půvab v jich vonném chladu(Na) vnáší svou gracii(Na) Na trávu pod keře usedá si(Na) rozpouští vlnící se vlasy(Na) prudký pláč rdousí ji(Na) Pěnice volá pod okny dole(Na) Cepy na mlatě ve stodole(Na) v rytmech skandují(Na) Obloha vysoká prostá kouře(Na) jakoby smýšlela příští bouře(Na) s ozvěnou nad slují(Na) Zda li je on či ona vinnou(Na) On který kráčel včera s jinou(Na) za stmívající se bor(Na) Hladké a bílé její čelo(Na) jarní své bouře nesmlčelo(Na) zklamání své i vzdor(Na) Žlutošedé si češe vlasy(Na) Děl vždy co zlaté v nich sladké krásy(Na) obrazů zářících(Na) A teď zda možno S jinou ji klame(Na) Slovem jej zmrazí kruté jež známé(Na) v němý či propukne smích(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	8
Celkem veršů:	24
Neurčeno:	24 (100 %)