MEDITACE V PARNÉM DNI

Antonín Sova

Šly rovinou horoucí bolesti(Na) a nechaly stopy na obilí(Na) A nějaké nečestné pověsti(Na) nám zdá se navždy ublížily(Na) Jsme vyssáti horkem zprahlých trav(Na) a žloutnoucích hájů agonií(Na) Kam nemáme položit smutek hlav(Na) úzkostí před uštknutím zmijí(Na) Na chatrčích mech se žlutě směje(Na) a děravé střechy k oblakům(Na) zdvihají protest beznaděje(Na) ze shnilých trámů proti zlům(Na) Na pastvinách střípky hluchou hrou(Na) skla míle cesty v kopcích hoří(Na) Sosny se ani nepohnou(Na) v průhledném modrém nebes moři(Na) A parný je bez vanu jasný den(Na) je bez stínu les jsou bez chladu studny(Na) Jsou úsměvy milenek přešlý sen(Na) Jsou včerejší pravdy žvást marný a nudný(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Neurčeno:	20 (100 %)