MÁRNICE

Antonín Sova

Rozcuchané chatrče, pokorné, nevědomé, všecky jsi pozvala, márnice, přetichý ty dome! Lavice dlouhé v koutě zlákala děťátka ze všech chatrčí. Jaká to poslední lehátka. Spěchala smrt. Zříš z naházených to nohou a ruk, hlaviček visících k podlaze, z bezradných muk. Tolik ran od zrodu lidstva nepoznaly chaty, živou vodou kde dosud zceloval duch svatý, křestem neb zázrakem hojil, božím slovem. Mlčení kříž tu teď k nebi ční nad pouště rovem. Střechy sněd mor a polní obilí s travou spáslo slunce nebeské s rozžhavenou hlavou, rodiče s božími dětmi vyschli na kost hladem, v márnici dovlékli se a usnuli před západem hrozného toho slunce. Tvrdošíjné plameny všecko zachvátily, srdce, jež čekala, mysle, jež uvěřily ve východ jiného slunce. Tragická Rus, toť Bůh mstivý a počítá s nimi: Oběti mrtvých mých, ohni, za myšlenku přijmi!

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

675. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JESUS BARABBAS. (Sigismund Bouška)
  2. Se Svaté Hory (Xaver Dvořák)
  3. Křížová cesta. (Vilém Ambrož)
  4. LEGENDA VELKOPÁTEČNÍ. (Sigismund Bouška)
  5. ČLOVĚK BOŽÍ (Josef Holý)
  6. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  7. Triumf Kristův. (Xaver Dvořák)
  8. SANCTUS. (Xaver Dvořák)
  9. ADVENT (Xaver Dvořák)
  10. MAŘÍ Z MAGDALY (Jan Opolský)