Den za dnem v propast bezdnou klesá(J4f)
a básník mudřec politik(J4m)
rve kořist z něho pro věk příští(J4f)
pro nových prací vzlet a vznik(J4m)
Když den se sklání v slunce výhni(J4f)
nad parky řeky zčeřené(J4m)
a klesá v parách šeré noci(J4f)
a mře jak zvíře zraněné(J4m)
nad města když se spouští v nachu(J4f)
a křídla vleče po zemi(J4m)
a ve větvích svou záři tříští(J4f)
až v loktech noci oněmí(J4m)
Tu zdá se mi že pozoruje(J4f)
svým okem tmavě krvavým(J4m)
čím člověk žil dnes od úsvitu(J4f)
zda pokrok šel či zloba s ním(J4m)
zda každou ruku mozol tlačí(J4f)
zda o krok dál je myslitel(J4m)
zda zrní klíčí výš a výše(J4f)
a strom zda plod neb květy měl(J4m)
zda pro svobodu svého lidu(J4f)
kdos poctivě své pěstě zdvih(J4m)
zda přec ctižádost svoji vlastní(J4f)
kdos ukojil hlad plačících(J4m)
Jak sarkasmem se někdy chvěje(J4f)
a křečovitě mře ten svit(J4m)
když v pohodlném křesle vidí(J4f)
státníka moudře lenošit(J4m)
Když vidí pro svízel a bídu(J4f)
a pro boj o chléb o práva(J4m)
jak zimničně svět vynalézá(J4f)
sotva si spánku dopřává(J4m)
jak kombinuje válčí vraždí(J4f)
jak živlům velí v službě stát(J4m)
jak se vším kramaří i s ctností(J4f)
neb před ním děsný stojí Hlad(J4m)
Den vidí to a v hory klesá(J4f)
a v zoufalství se roztříští(J4m)
vždyť do propastí přešlých věků(J4f)
a tak malou klesá kořistí(J5m)