MODLITBA

Antonín Sova

Ty, černý žale, neustále kroužící z vrstev do vrstev, z nervů do nervů, až někde v jámě končící rozhlodán od červů, v těl jasné krvi kouřící, pod lebkou hnízdící! Pokroku bože, žale, jehož proklínám za dlouhých nocí! Mužná bolesti! Ta, kterou z poroby své země mám, i ta, jež listím v srdci šelestí, jen zrývej mne a dále k cíli hoď ve věčné vlnění potulnou loď, pokroku Bože, já vzývám tebe!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

366. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kdo? (Adolf Heyduk)
  2. JESEŇ DUŠE. (Karel Hugo Hilar)
  3. TOUHA. (Antonín Sova)
  4. Touha samoty. (Jiří Karásek)
  5. DEŠTIVÁ NOC. (Adolf Červinka)
  6. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  7. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  8. DVĚ DATA Z HISTORIE. (Alois Věkoslav Haber)
  9. * * * (Josef Svatopluk Machar)
  10. PRO MOU MILOU (Jiří Mahen)