Kdo?

Adolf Heyduk

Jak purpur žití z těžké rány, tak z duše mé též skrápá zpěv; mé myšlenky jsou žitím rvány, a každá v hruď mi roní krev. Kdo zastaví ty proudy nachu, kdo na srdce mi vloží dlaň, by krev ta nezanikla v prachu, až do rakve má padne skráň?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

229. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večer. ( K. Egor)
  2. JESEŇ DUŠE. (Karel Hugo Hilar)
  3. MODLITBA (Antonín Sova)
  4. V den smíření. ( K. Egor)
  5. CESTA LESEM. (Adolf Heyduk)
  6. Smutek rozkoše. (František Sís)
  7. MONOTONNÍ, STARÝ ZPĚV... (Čechoslav Ostravický)
  8. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  9. I. Srdce se chvěje, (Karel Mašek)
  10. SLEPÝ (Viktor Dyk)