TOUHA.

Antonín Sova

Je večer. Světlo chladné, oranžové sníh osvěcuje, sosny zažíhá pod obláčky, jichž na sta výší plove tím nesmírnem, jež v dál se rozbíhá... Sensace nové chtěl bych vykopati na místech těch, kde vzhořel plamínek. Lze vděčným ještě vděčné srdce dáti? Lze pohřbit bolest vyhaslou i vztek? To moře Zimy v nesmírnu hráze a splývá v jednu barvu s oblohou... V tom tichu obrovském je duším snáze, těm, které odpočinout nemohou... Cos láká dávné druhy vynajíti, že odešli, v svém srdci tolik ran, pro jiné živí pro nás musí hníti pod kamenem, jenž v srdci vykopán... Chcem probouzet, chcem napravit, chcem zlákat, svou harmonii sdělit dávným dnům, ty obejmout, jež zřeli jsme kdys plakat, když křivdit se tak chtělo našim rtům...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

365. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  2. Melodie. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PRESTO. (Karel Hugo Hilar)
  4. SLUNCE, Ó SLUNCE, MOHLO BY NĚKDY ZAPOMNÍTI? (Antonín Sova)
  5. Z ČESKÝCH PÍSNÍ (Viktor Dyk)
  6. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  7. MODLITBA (Antonín Sova)
  8. PODZIMNÍ (František Cajthaml-Liberté)
  9. Večer. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. SLEPÝ (Viktor Dyk)