PRO VĚČNOST

Antonín Sova

To žíti naše nad lží mysteriem, než z božských dlaní kapku smrti pijem, se zmítá, padá, vláčí sem a tam – ký div, že díš: „My žijem pouhý klam!“ To housenka mní – když se v kuklu spřádá: s tím člověk usne, když již v rakev padá, v své bolesti kdy nemůž’ pochopit, co jest to zase někdy znovu žít! Až pukne kukla však a motýl vzletí, až bude kroužit vzduchu ve obětí – kdo moh’ by říci: „To jest velká lež, že hrob nám pro věčnost dá křídla též?“

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

954. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  2. Osud. (Jaroslav Vrchlický)
  3. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jak krásnou knihou jsi, leč smutnou tuze, (Adolf Heyduk)
  5. Dotknout se – dotknout. (Růžena Jesenská)
  6. Hlasy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. List ze hřbitova. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Hlemýžď a perla. (Augustin Eugen Mužík)
  9. SOUMRAKY. (František Soldan)
  10. Jiskry – dumy. (Adolf Heyduk)