IMPROVISACE KU SMRTI HAZARDNÍ

Antonín Sova

Ty obrovské kmeny šeho lesa zemdle délkou ro(Na) pod jejichž vlnami těžkomysl koruny zpívaly(Na) nad křížem samovraha shnilým bděly zaklety(Na) a drn kam tryskla krev svým stínem smývaly(Na) To nebyl ne z těch jeden kteří snad nevi a proklína(Na) ti sil biču společnost v níž tak trudno je žíti(Na) ni extatik jenž přestal milovat slunce a tajemství bouří(Na) a nad smutky zit hymnem a tuchami jiho by(Na) Ne To nebyl nespokojenec jenž vytušil marnost všeho(Na) ni milenec jar kteho jeseň studeným ním zrosila(Na) Ni ten jenž k východu obcen s vítězstvím vi(Na) byl přepaden jako stvol jejž kosa zem skosila(Na) To naiv sma byl hoch Osmnáct jar a divo(Na) Koket ži na prsou střelil se Proto co řekne Ona(Na) Že k smrti jej bolelo opovrže jejích šestnáctiletých rtů(Na) a že to byla snad největší pomsta co řekne teď Ona(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 2
Celkem veršů: 16
Neurčeno: 16 (100 %)