Déšť v samotě.

Antonín Sova

Déšť v samotě.
Déšť drobný šelestí na listech osyk, bříz... Před vlažnou zátopou tu v samotě se skryji.' Ni motýl nevzletí a nezabzučí hmyz, les vymřel znenáhla; v mech velké kapky bijí. Zeleným listovím je černou kůru zřít, lesk tmavé oblohy a smutnou cestu v lese. Jdou chvíle zdlouhavě a v jakýs mrtvý klid se vůně oživlých a skrytých květin třese. A déšť mží bez konce v tmě bouří vzdálených, před zraky sprchává jak okr lupen žlutý, zavíří, zapadá a zmizí v kotoučích a s druhy mrtvými je v lesy rozvanutý. 16

Kniha Soucit i vzdor (1894)
Autor Antonín Sova

Další vydání

Déšť v samotě. v knize Soucit i vzdor (in Dílo Antonína Sovy, svazek 19) (1928)