Poledne u obory.

Antonín Sova

V polosnění u potoka u schýlených větví břízy ležím, hledím, kterak listím šípy slunce travou mizí, nad hlavou bzuk hmyzu roste a zas hasne mdlý a ztichá, skalní vrabec krouží vzduchem, tráva v bahně louky vzdychá. Ostřejší jsou světla, stíny zmizely, i drobné stopy v luční stezce křivolaké ve své zlato slunce topí; v oboře stín srny kmitnul, v doubí naslouchavě stanul, z hloubi lesní tichým echem sekyr zvuk jak vítr svanul... Zas to chvíli naříkalo, povídalo, zaplakalo; jak polední kolébavka, slunce skráň, mi ovívalo, konejšivá tráva chladná plaše hnula svými trsy, zvlnila se, rozčeřila jako ve snu dívčí prsy. Louka jak pláň rozčeřená v odstín barev ponořená měnila se kovem slunce pod úpalem unavená... A jak srna v blescích slunce pod zelenou sosen chvojí myšlénka má plachá stojí nad hladinou duše mojí.

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

85. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. [Prolog] (Karel Kučera)
  2. PODZIMNÍ HONY (Antonín Sova)
  3. Jelen samotář. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Antal Stašek)
  5. Na čekání. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Krajina. (Antonín Sova)
  7. K OSLAVĚ SLUNCE A VĚTRU, LETÍCÍHO PŘES LOUKU (Antonín Sova)
  8. Ballada o jeseni. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  10. TOKÁNÍ. (Adolf Červinka)