TO KE MNĚ PROMLUVILA

Antonín Sova

To ke mně promluvila dnes divná krajina. Ta rákosnatá luka, ta tmavá slatina. Pár vodních ptáků. Ticho, jen výstřel daleký. – Tam kdesi ze dna lesů to znělo z paseky. A prodírám se loukou v šumění dlouhých trav, kol rákosí a vrby a v blízku šumí splav. Nade mnou vážka vzletí, blesk v křídlech zelených; teď stromů pád kdes v lesích si dlouhým echem vzdych’. A rákosí dál chřestí i škeble pod nohou, jíkavě káně plují modravou oblohou. I prodírám se loukou, blátivou směsí trav, až pod sosnami v hrázi, kde vyschlý šumí splav. Zřím šedou rybí kostru, jak zaschla v splavu žlab, a pod ním, pod kameny zní teskný skřehot žab. Tak v proudu žití někdy v zmizelém podjaří dny vypijí můj mozek a cit můj vyzáří. To ke mně promluvila dnes divná krajina, ta rákosnatá luka, ta tmavá slatina.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

50. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kde olše halí zelení jarou vnady své lepé, (Josef Holý)
  2. ROZJASNĚNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. DALEKÝ KRAJ. (František Taufer)
  4. Sestina v srpnu. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Návštěva po roce. (Alois Škampa)
  6. PROCHÁZKA ZIMNÍ (František Soldan)
  7. Lesy šumí. (Antonín Klášterský)
  8. Partie z lázeňského parku. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Romance o Černém jezeře. (Jan Neruda)
  10. IV. Kraj tichý. V klenbách stromů zdřímli ptáci, (Jaroslav Vrchlický)