Po bílých nocích...

Antonín Sova

Po bílých nocích...
Po bílých nocích táhly černé dny jak vrány vzduchem krákoravé, padaly s šumem v prostor bezedný, po bílých nocích dny se vlékly tmavé. Mé byly noci bílé, třesavé, šílenstvím nadějí se rozepěly, že vstávaly sny moje churavé a v travách zahrad mých se procházely... Dny černé byly však a bidácké, po prázdných stádech puklým echem znící, a plny surové a chytrácké Morálky mstivé a Morálky bdící.. [11]

Kniha Vybouřené smutky (1897)
Autor Antonín Sova

Další vydání

Po bílých nocích... v knize Vybouřené smutky (in Dílo Antonína Sovy, svazek 2) (1922)