TEĎ NELZE ŽÍT, BYCH NESTÍŽIL SI ŽITÍ

Antonín Sova

Zbledla jste?... Od které to, které doby já přestal měkkým být? A přístupným? Přijde-li pes, jsem psem, jen ke člověku já Kristovými slovy promluvím. Někdy je slunce, výsknu, někdy šerá noc sametová zděsí srdce mé: někdy to ticho... zdá se mi, že hniji, a jindy hřmí to duší... žijeme? Podivín ponurý a nebezpečný, dřív poníženým křesťanem jsem byl. Teď nelze žít, bych nestížil si žití a za sebou bych mosty nespálil.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

701. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘÍCHOD SMRTI (Hermor Lilia)
  2. Alžběta Nadaždova. (Karel Kučera)
  3. PROBUZENÍ. (Josef Václav Sládek)
  4. Píseň. (Adolf Heyduk)
  5. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  6. BALLADA ZA ODCHÁZEJÍCÍ MLADOSTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. OD ROKA DO ROKA. (Josef Václav Sládek)
  8. NA SLATINĚ. (Alois Škampa)
  9. SAURE TAGE – FROHE FESTE (Jiří Mahen)
  10. VLK (Josef Holý)