TUŠENÍ

Antonín Sova

Hory nádech teskný měly, hvězdy v stromech potemněly. Na vše padá sníh a sníh. Zvony hučí v údolích. Noc své dlouhé stíny hází nad roklemi, štíty, srázy. Dojdem záhy? Což to vím? Sestoupíme k chatrčím? V údolí se rozteplilo – bolestem se ulevilo! Budou práci záhy pět? Zulíbá nás něčí ret?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

468. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Předjarní noc (Antonín Sova)
  2. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Smutek zimního rána. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. REMINISCENCE Z GOETHA. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. JARNÍ DÉŠŤ. (Karel Červinka)
  6. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  7. Při západu slunce v Želivě. (Antonín Sova)
  8. V ÚDOLÍ. (Karel Sabina)
  9. PŘED BOUŘEMI SVĚTOVÝMI (Antonín Sova)
  10. Krajina u Lichnice. (Jaroslav Vrchlický)