Lilkový květ.

Antonín Sova

Přec nejvíce mě parné léto chytá: ten lilkový květ keřů bramborových, když po něm bělásek se hbitě kmitá a motýlů let leskle perleťových, jdou zevšad brázdy rovné, dlouhé, samý zříš lilkový květ onen, trsy křehké se vanem chvějí, tentýž zápach známý, a tentýž na všem závoj mlhy lehký. Já myslím si: toť chudých pokrm denní, moderní poeto, hle, v našem kraji! Však hymny nemám, pouze zamyšlení, jen modlitbu, jen tu, již ve vsi mají.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

182. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTINY V POKOJI. (Antonín Klášterský)
  2. PODZIMNÍ (Viktor Dyk)
  3. Pod kmenem buku. (Jan Červenka)
  4. Hrozny. (Alfons Breska)
  5. Babí léto. (Josef Václav Sládek)
  6. S BOHEM, LETO! (Irma Geisslová)
  7. KOČIČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. RÁNO BYLO vlhké, vyšel jsem do mlhy, podzimek počínal právě. (Stanislav Kostka Neumann)
  9. PŘÍRODA A DUCH (Xaver Dvořák)
  10. XXIV. BALLADA PODZIMNÍ NA MOTIV OCÚNU. (Jaroslav Vrchlický)