Lilkový květ.

Antonín Sova

Lilkový květ.
Přec nejvíce mě parné léto chytá: ten lilkový květ keřů bramborových, když po něm bělásek se hbitě kmitá a motýlů let leskle perleťových, jdou zevšad brázdy rovné, dlouhé, samý zříš lilkový květ onen, trsy křehké se vanem chvějí, tentýž zápach známý, a tentýž na všem závoj mlhy lehký. Já myslím si: toť chudých pokrm denní, moderní poeto, hle, v našem kraji! Však hymny nemám, pouze zamyšlení, jen modlitbu, jen tu, již ve vsi mají. 21