Starý chirurg.

Antonín Sova

Starý chirurg.
Už nevím, jak se to vše přihodilo, však zůstal na vsi v žlutém, drobném domku, psí víno přes okna se zavěsilo, kraj kýval sem skrz řadu horských stromků. Již třicet let v té nudě každodenní klel na tu Sibíř ztracenou v hor svahy; o městě snil a čestném postavení, a o druzích svých proslavených záhy. Tak zdrsněl k lidem chirurg staré doby, a pro vše stejný lék bral s přísnou péčí. Dnes jeho hrob už dávno splynul s hroby a v lidech tradice mu dobrořečí... 29
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.