Při čtení Bret Harta.

Antonín Sova

Při čtení Bret Harta.
Ne, u nás nejsou dobrodruzi tací jak za „Tábora řvavých“ slavných časů, však s dobou žní se z dědiny to ztrácí kams do kraje, kde zraje zlato klasů, kluk zmizí ze školy a s tátou táhnou za Prahu s kosami do známých dědin... Rozbití celí jsou. A žízní práhnou, a slunce žhne tak do tátových šedin. Pak po čase se navracejí spolu, a do té bídy valně se jim nechce. Hned táta v krčmě opíjí se v bolu. A mladý kluk se zaučuje lehce. 23
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.