U „Čtyř krejcarů“.

Antonín Sova

U „Čtyř krejcarů“.
Pár chalup je tu rozložených v lese, samota podivná, ukrytá v sosny, kře lísek, buků, klenů, sotva hne se, jalovce voní tu, pruh trávy rosný. Divoké kapradí, vřes, výtod samý, hlas žluvy věčný, sekyr temné rázy, toť scenerie stálá... Míle známi jsou divoši z těch domků, polonazí; a ztratí-li se z blízkých dědin cosi, to u nich musí uschováno býti, u nich, kde slyšet slavíky a kosy, a lišky dobrou noc kde dávají ti... 6
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.