Opuštěné lomy.

Antonín Sova

Opuštěné lomy.
Pod vzduchem poledním je země žhavá, nic před tebou, jen topol osamělý, prožloutlá všude, parnem vyschlá tráva, pár chudých bělásků, toť ruch tu celý; z děr rozpuklých se rozlézají brouci, lesk jejich krovek zlato slunce chytá, a z pryšců, vrbek, chrastavců dech vroucí s mdlou vůní vane. Celá pláň je zrytá, řad roklí hlubokých a jam a tůní před lety opuštěných v kruh se šíří; do žlutých na dně vod, kde myš se sluní, les pampelišek pouští hebké pýří. 12
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.