Opuštěné lomy.

Antonín Sova

Pod vzduchem poledním je země žhavá, nic před tebou, jen topol osamělý, prožloutlá všude, parnem vyschlá tráva, pár chudých bělásků, toť ruch tu celý; z děr rozpuklých se rozlézají brouci, lesk jejich krovek zlato slunce chytá, a z pryšců, vrbek, chrastavců dech vroucí s mdlou vůní vane. Celá pláň je zrytá, řad roklí hlubokých a jam a tůní před lety opuštěných v kruh se šíří; do žlutých na dně vod, kde myš se sluní, les pampelišek pouští hebké pýří.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

264. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  2. None (Karel Leger)
  3. HASTRMAN. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  4. ŠKEBLE. (Otakar Mokrý)
  5. Poledne v lese. (Julius Alois Koráb)
  6. VEČERY NA VODÁCH. (Adolf Brabec)
  7. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  8. Tůně. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Z kraje bídy.  I. (Xaver Dvořák)
  10. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)