HASTRMAN.

Jan Spáčil-Žeranovský

Splav na potoku stojí osamělý, dvě vrby smutné jeho stráž to živá, tam divný mužík zelený se skrývá a kutí pratajemně po den celý. Když v poledne v splav srší slunce střely, pod velkým listem lopounu se skrývá, v tůň zelenou se potutělně dívá a plaší skokany, již v trávě dleli. Však večer slídivý a s chytrou péčí on rozhlédne se bystře v kraji blízkém a v tůň pak sjíždí po dně splavu slizkém. Čím víc to žblunkne, tím má radost větší, a čím jej chladná voda více lehtá, tím slyšet z dědiny, jak víc se chechtá.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

137. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Opuštěné lomy. (Antonín Sova)
  2. None (Karel Leger)
  3. XXII. NOČNÍ PROCHÁZKA (Josef Svatopluk Machar)
  4. Leknín (Karel Leger)
  5. NOČNÍ KRAJINA (Antonín Sova)
  6. BEZ LÁSKY (František Šimeček)
  7. VOCE SECRETA. (František Leubner)
  8. NA BLEDU. (Antonín Klášterský)
  9. Rybníky. (Antonín Sova)
  10. NA PÍSČITÉM BŘEHU. (Jan Spáčil-Žeranovský)