XXII. NOČNÍ PROCHÁZKA

Josef Svatopluk Machar

Noc byla podzimní. Na nebi bezoblačném plál měsíc mrtvý sinavý, na cestě na luka v mlčení tkvěly mračném topolů štíhlé postavy, nad tůní břízek sbor stál, vlasy rozpuštěny, a strnule v hloub tichou zřel, kde ležel příkrovem zeleným přioděný řad vlastních hubených jich těl, v dál pak se táhla pláň, již kryla tráva malá a jinovatka šperkem svým a v mlze průzračné a v bílém světle zdála se rubášem být nezměrným. Tím krajem umrlým jsem bloudil bez cíle a maně vzpomínal: Jak často kráčeli zde v podvečerní chvíle dva milující v dál, jak často zírali v tůň, k sobě nakloněni, na obraz veselý, co přísah, polibků a vřelých zanícení ty břízy slyšely – a přece mlčí vše, tůň, topoly i dálka a nebe, noc i zem, leda bys, blázne, chtěl zde stát, až sbor bříz zalká, a slyšet v tom své requiem!...

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

333. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. Co se děje večer. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Leknín (Karel Leger)
  4. TRUD VEČERNÍ. (Václav Věnceslav Ráb)
  5. HASTRMAN. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  6. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  7. VE TMÁCH. (Karel Leger)
  8. NOČNÍ KRAJINA (Antonín Sova)
  9. KLID. (Xaver Dvořák)
  10. NA PÍSČITÉM BŘEHU. (Jan Spáčil-Žeranovský)