Figurka.

Antonín Sova

Figurka.
Ves modní šviháky též vidí časem. Jím krejčík bývá, z Vídně-li se vrátí, s tím modulujícím a zpěvným hlasem; jej oslovíš – nemá tu česť tě znáti. Jak vsi by jakživ neznal! V nudě kývá se v cylindru a ve svrchníku krátkém, v úst koutku cigaro. A jakás tklivá jde nálada již celým veským svátkem, zvlášť o „Pratru“, srkaje sklenku vína, kdy sousedům v sluch přehnané lži hučí, a v údivu, jak česky zapomíná, „Tam na Dunaji modrém,“ basem bzučí. 15
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.