Pouť v zimě.

Antonín Sova

Pouť v zimě.
Je městys zasněžen... V náměstí malém tu stany stojí, boudy pernikářů, a lid se hrne, splývá, šumí valem, zní trubek vřesk... Ze skladu písní, snářů a obrázků kdos zpívá, z panorámy vytylý patron s papouškem v dav křičí... A sníh se leskne jako drahokamy. U jeslí koně před hostincem řičí, hvizd bičů zní v směs lidí kolébavou. V zátiší pod hřbitovní vlhkou stěnou mrzáci stojí s obnaženou hlavou, s formulí hladu dávno naučenou. 34
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.