Žně.

Antonín Sova

Žně.
A již jsou žně... Jak obři kolébají se vozy s obilím po celé týdny, lny hnědnou pomalu a žlutě zrají, je měsíc příznivý a čas je klidný. Makovic zahnědlé skvrnaté hlavy mdlou vůní zadýchly, co počly zráti... Po polích dětí chudých jdou již davy, hrsť klasů každé ve své ruce chvátí. Již k prvým obžínkám se časy chýlí, kdy první „bábu“ strojit bude chasa, a celá ves v té bude výskat chvíli s tou lehkostí, jíž volný pták jen jásá! 25
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.