Meditace.

Antonín Sova

Meditace.
Z dřevené pavlače tichého dvora u lesa temného se dívám v lada, jak noc jde modrá... Pod ní jako chorá zem sněhová spí domků dlouhá řada. Já dívám se na bílé vločky sněhu, na mřížovité spousty snující se v divokém pádu. Pošta supí v běhu pod lesem dole, okna drnčí, chví se... Tak ve mně něco jásotem se chvěje a často, často,... nevýslovně temně. – to štěstí pádí kol? – ó, kam se děje? Jen blízkým letem otřese mnou jemně... 32
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.