Klášterní zátiší.

Antonín Sova

Klášterní zátiší.
Již praskly ledy... Řečištěm se sune řad nakupených ker. A mosty v sněhu i lesy, vrchy leží v záři slunné, až oko slzí. Ledy s tmavých břehů jak puklá zrcadla v skupinách tají, se rozpadají, splývají a tekou s vod prameny, jež luka prorývají, a bouří dolů rozvodněnou řekou. A v barvách, které ráno v sosnách míchá, zříš processí jít v bílém lesku zimy k baňatým vížkám kláštera, kam zticha dech míru vane lesy hučícími... 4
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.