SLOKY PRO SEBE

Antonín Sova

SLOKY PRO SEBE
Nevidím denní život sám, jen to, co zve mne, co mne volá, to, kam se vroucně podívám, co svrchu zpívá, pláče zdola. Co jednou uzřím, ztrácím zas. Leč nesčetně co zřel jsem z mláda, se skládá v sen a na obraz duchovní barvy lehce spřádá. Můj verš je chodci přístřešek, dá večer klid a výhled z rána. Ač dnešní, není pro dnešek a poutníkům je k zítřku brána. 24

Kniha Za člověkem (in Dílo Antonína Sovy, svazek 22) (1930)
Autor Antonín Sova