GROTESKNÍ MRTVÍ V MÝCH SNECH

Antonín Sova

GROTESKNÍ MRTVÍ V MÝCH SNECH
V mých snech kdy věci oživí, i mrtví ze všech vracejí se časů. Jsou někdy vážní, často bouřliví a jako k plavbě veselé by sešli se a uplouvali, z jejich hlasů zaznívá hlahol zvonů z neděle. A vášeň mých vzpomínek je vodí kams do dávno přešlých, zhaslých let. Však vypouštím-li je na břehy z lodi, tu jak by zmizeli v domech svých měst, kde drahé své našli i dálný svět milenek, květin, slunce a hvězd. Leč někdy tak sen je bouřlivý, když sejdou se mrtví, jež jsem znal, když plují kams, jako pro rozkoš, v své ruce knihy neb s jídly a s vínem koš, neb žen a vína a zpěvu již každý ochutnal. Tu v nedbalkách sedí, větru poryvy houpají s nimi v mé lodi, a nedozírná je dál. 48

Kniha Za člověkem (in Dílo Antonína Sovy, svazek 22) (1930)
Autor Antonín Sova