GROTESKNÍ MRTVÍ V MÝCH SNECH

Antonín Sova

V mých snech kdy věci oživí, i mrtví ze všech vracejí se časů. Jsou někdy vážní, často bouřliví a jako k plavbě veselé by sešli se a uplouvali, z jejich hlasů zaznívá hlahol zvonů z neděle. A vášeň mých vzpomínek je vodí kams do dávno přešlých, zhaslých let. Však vypouštím-li je na břehy z lodi, tu jak by zmizeli v domech svých měst, kde drahé své našli i dálný svět milenek, květin, slunce a hvězd. Leč někdy tak sen je bouřlivý, když sejdou se mrtví, jež jsem znal, když plují kams, jako pro rozkoš, v své ruce knihy neb s jídly a s vínem koš, neb žen a vína a zpěvu již každý ochutnal. Tu v nedbalkách sedí, větru poryvy houpají s nimi v mé lodi, a nedozírná je dál.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

599. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SOUPĚVCŮM. (Josef Václav Frič)
  2. PLAVEC. (Ludvík Lošťák)
  3. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  4. Duchový pozdrav (Antonín Sova)
  5. NA ÚTESU. (Josef Václav Sládek)
  6. NA MOŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. OBLAKA. (Antonín Klášterský)
  8. Mizící loď. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ÚZKOST POMSTY. (František Taufer)
  10. Naděje. (Alois Škampa)