OBLAKA.

Antonín Klášterský

Hle, táhnou oblaka bílá ve výši nad zemí, ne, plachty to tajemných lodí jsou s mrtvých dušemi. Zkad jedou a kam spějí a kde se zastaví, a neslyšné zda k nám nesou se jejich pozdravy? Tak tiše plynou, tak tiše, v sluch život hlučí mi, že skorem až lítostivě se dívám za nimi...

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

370. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA ÚTESU. (Josef Václav Sládek)
  2. Juž v tichých vodách pluji, (Xaver Dvořák)
  3. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny (Jaroslav Vrchlický)
  4. OBLAKA. (Karel Babánek)
  5. SAMOTA. (Ladislav Linhart)
  6. OD BŘEHŮ ŽITÍ K BŘEHŮM ZAPOMNĚNÍ... (Bohdan Kaminský)
  7. Proud života se prudce dme (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. MRTVÁ ZEMĚ. (Josef Václav Sládek)
  9. Mezi plavbou. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V bouři. (Rudolf Richard Hofmeister)