DALEKÁ CESTA SRDCE

DALEKÁ CESTA SRDCE
Skřivaní písní z modra co v srdci rozžehlas, že v pláni slehlých hrobů se matky ozval hlas? Daleká cesta srdce je zemí, oblohou, vodami, lesy, vrchy, když nohy nemohou. Leč každého přec roku to srdce sváteční tu na nezvěstném hrobu ční, vrba smuteční. A ptá se: milý hochu, tam na věčnosti kdes, kde hrob tvůj? Pole, řeka, či bažina či les? Neplačte, matko, zdáli lkal synův hlas, se smál: Za radost milionů jsem rád svůj život dal. 56 A matka zaplakala nad ním i nad lidstvem: Spi a nás živé zahřej lží sladkou v srdci svém. 57