DALEKÁ CESTA SRDCE

Antonín Sova

Skřivaní písní z modra co v srdci rozžehlas, že v pláni slehlých hrobů se matky ozval hlas? Daleká cesta srdce je zemí, oblohou, vodami, lesy, vrchy, když nohy nemohou. Leč každého přec roku to srdce sváteční tu na nezvěstném hrobu ční, vrba smuteční. A ptá se: milý hochu, tam na věčnosti kdes, kde hrob tvůj? Pole, řeka, či bažina či les? Neplačte, matko, zdáli lkal synův hlas, se smál: Za radost milionů jsem rád svůj život dal. A matka zaplakala nad ním i nad lidstvem: Spi a nás živé zahřej lží sladkou v srdci svém.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

1020. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ZMARU (Antonín Sova)
  2. Dvě sloky. (Emanuel z Čenkova)
  3. LETNÍ NEDĚLE. (Emanuel z Čenkova)
  4. HROB BEZ JMÉNA. (Karel Babánek)
  5. MOTIVY Z BLEDU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Zpěv země (Stanislav Kostka Neumann)
  7. PRŠÍ! (Pavla Maternová)
  8. I. Ticho, – ani vánek nezachvívá (Rudolf Mayer)
  9. X.   ZPÍVÁNO MILENCŮM. (Richard Weiner)
  10. NA HORÁCH (Hanuš Jelínek)