Dvě sloky.

Emanuel z Čenkova

Na malém jevišti, za noční chvíle, kdes v sále pěje písně rozpustile, v nichž dvojí smysl pln je rozmarů; a piano jak souhlasem by hřmělo a zraky všech se vpíjí v její tělo tak svůdné v kroji modrých husarů... A v ten čas matka vetchá v dusné chýži se modlí růženec: neb smrť se plíží jak mlha podzimní, když krátký den. Tmou polí skučí vichřice jen divá a v jizbě malá sestra, jež se zhřívá, přikládá suché klestí do kamen.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

983. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DALEKÁ CESTA SRDCE (Antonín Sova)
  2. MOTIVY Z BLEDU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Ballada o Andělce. (Antonín Sova)
  4. ODCHOD BOJOVNÍKA. (Jaroslav Haasz)
  5. ROZHLED POD KVETOUCÍ LÍPOU (Antonín Sova)
  6. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  7. PÍSEŇ ZMARU (Antonín Sova)
  8. Se složenými vesly (Stanislav Kostka Neumann)
  9. PO ŽNÍCH. (Adolf Červinka)
  10. NOCTURNO. (Kamil Berdych)