BÍLÉ POSELSTVÍ

Antonín Sova

S hor jde Noc, hvězdnatá paní a bílá, v krajkové šíři se rozchumelila. Přišla až k domu, v městě kde dlím, zjiskřena svítáním pobledlým. Úlevu z tichých koutů nesu. Pozdravy z hor a hlubokých lesů. Pod sněhem chalup oddýchání, hřbitovů dlouhé, předlouhé spaní. Ruky stisk od mužů, od žen vzkaz; na vzpomínání že nastal teď čas – Od mužů věrnost k poslednímu dechu. Od žen zváženou láskou k živým i mrtvým těchu. Bílá žena pospíchá chumelicí blesky zpráv tančí a zpívá na ulici. Veselá bdělost po ní zbyla, čerstvým chladem, hor výškami zpilá. Slyšíte dětí výskot, vylétlých střemhlavě ze saní do sněhu po čtyřech, po hlavě?

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

619. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na co vidím oknem. (Jan Daniel Korvín)
  2. Mors. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NÁVRAT (Josef Holý)
  4. Probuzení. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Na Růžovci. (Ferdinand Tomek)
  6. Odkvetlá. (Augustin Eugen Mužík)
  7. VŠEDNÍ DEN (Jiří Mahen)
  8. None (Emanuel Miřiovský)
  9. Krajina. (Bohdan Kaminský)
  10. SVATVEČER. (Antonín Klášterský)